Smírčí kříž

 

Kraj: Plzeňský

 

Okres: Plzeň - jih

 

GPS souřadnice: 49.5251050N, 13.7380367E

 

Smírčí kříž naleznete zde: https://mapy.cz/s/konulapafa

 

Dnes vám štěknu o smírčím kříži na Formanské cyklostezce mezi Dožicemi a Starým Smolivcem.

Tlapkal jsem stále po rovince po asfaltové cestě. Nad kebulí se mi honily mraky a do kroku mi občas zapěl ptáček. Den byl jako stvořený pro krátkou procházku, tak jsem využil krásy místní přírody a vydal se na rychlovýlet po boku člobrdice a se ségruší v závěsu.

Tlapkalo se mi, jedna radost. Občas mne v kožíšku počechral větřík a do famfrňáku mne uhodila vůně kravek, které bydlí za polem, které jsem měl po levé tlapce. Přes pole po pravé tlapce se mi naskytoval báječný výhled do okolí. Nevím, kam až očadla dokoukla, ale viděl jsem rybníky u Mladého Smolivce a přes Mladý Smolivec jsem viděl obrovské kopce, nad kterými skotačil puňťa, který spolu s mračounem nad mou kebulí zajímavě pomaloval oblohu.

Nemohl jsem se vyhlídky nabažit. S kebulí stále stočenou k nádherné vyhlídce jsem spokojeně tlapkal kupředu. Občas mne ségruše, která si chtěla hrát, popošťouchla, ale já se nedal ničím rušit. Tlapkal jsem spokojeně vedle člobrdice a užíval si chvíli tady a teď.

Nevím, zda člobrdice ségruši viděla, nebo se kochala stejně jako já. Najednou, zničehonic jsem levým očadlem zmerčil ségruši, jak se řítí kupředu. Díky nádherné vyhlídce jsem úplně zapomněl, že jsem na stezce, kde je tolik zajímavých zastavení. A právě k jednomu takovému právě upalovala ségruše.

Vyhlídka nevyhlídka, to jsem nemohl nechat jen tak. Kopnul jsem do vrtule, uvedl všechny tlapky do pohybu a v mžiku jsem se řítil kupředu za ségruší a tabulí, u které jsem musel být první. Dopady mých tlapek byly slyšet do dálky. Pelášil jsem tak rychle, až člobrdice nevěřícně kroutila kebulí. Je pravda, že být na prochajdě sám, tahle rychle nepoběžím. Ale u cíle musím být první.

Cesta k tabuli mi připadala jako věčnost. Sice jsem ségruši dotahoval, ale věděl jsem, že u tabule první nebudu. Nevzdával jsem se, ale přeci jen, ségruše je takové pometlo a běžec fofrník, že jí stačí málokdo. Jak jsem se k tabuli blížil, byl jsem moc zvědav, co co u ní objevím. To by bylo, aby u tabule nebylo nic zajímavého.

Ségruše už byla na místě a prohlížela si tabuli, jako by jí rozuměla. Má očadla uviděla něco, co ségruše přehlédla. Kousek od tabule jsem objevil malý, ale zato mohutný kříž, který očividně na místě stojí roky. Vedle kříže stojí lavička, která vybízí k odpočinku.

Opět jsem narazil na krásné místo. Až se sem vydám příště a bude mi přát počasí, určitě na chvíli člobrdici usadím na lavičku a budu se s ní kochat výhledem.

 

Tip na blízkou restauraci

 

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat místo kde se nabaštit, zastavte se v hospůdce Na Faře v blízké obci Vrčeň. V hospůdce nejen skvěle vaří, ale točí i osvěžující malinovku.