Velenovy

Kraj: Plzeňský

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.3579153N, 13.5459753E

Obec Velenovy naleznete zde:  https://mapy.cz/s/locadofode

Dnes vás zavedu do malé vísky Velenovy, kterou jsem navštívil při mých toulkách pohádkovým lesem Prašivice. Víska je to sice malá, ale když tu narazíte na člobrdu, vždy vás pozdraví a prohodí s vámi pár slov.

Byl krásný letní den. Na obloze se honily bílé mráčky a já přemýšlel, kam bych se vydal. Pohádkový les Prašivice jsem měl v merku. Tajemnou umělou zříceninu Ballymote také, ale něco mi nedalo spát. Něco ve mne se do okolí pohádkového lesa chtělo vrátit. Proč, to jsem nevěděl, ale musel jsem to zjistit.

Kámoš Toyoťák neprotestoval, když jsem se ho ptal, zda mne odveze na výlet. Člobrdice byla také pro, tak jsem mohl vyrazit. Cesta mi v Toyoťákovi utekla ták rychle, že než jsem se nadál, už jsem z Toyoťáka vyskakoval. Přímo přede mnou byl hluboký les, kterým jsem prosvištěl ták rychle, že jsem si ho moc neužil.

Za lesem hlubším než hlubokým přivítaly mne pastviny, přes které jsem měl parádní výhled do dálky daleké. Ale ani tady se mé tlapky nezastavily. Nesly mne stále kupředu. Co chvilku jsem svištěl s radostí a zvědavostí v kožíšku kupředu, přímo za famfrňákem. Co chvilku jsem tlapkal po boku člobrdice a užíval si přírodu a parádní výhledy.

Pohádkový les Prašivice jsem měl za chvostem. Brzdy jsem měl za chvostem i pastviny a výhledy. Protlapkal jsem malým lesíkem, když se přede mnou, v dálce ne moc daleké, vysoko nad okolní přírodou, ukázal kostel. Kostel neveliký, ale i přesto dominující dalekému okolí.

Jen co jsem kostel zmerčil štěklo mi, že to je můj cíl. Štěklo mi, že právě sem se musím dostat. Ale kudy, na to jsem si musel přijít sám. Tlapkal jsem proto přímo za famfrňákem měkoučkou polní cestou doufajíc, že mne ke kostelu zavede.

Netrvalo dlouho a dotlapkal jsem k první chaloupce. Stála hned za pastvinou plnou mých kámošek kravek. Kámošek, které se ani na kus štěku s mou maličkostí nezastavily. Jen se spokojeně pásly. Nic jiného než pořádná bašta je nezajímalo.

Cesta mne vedla do obce. Protlapkal jsem kolem několika chaloupek, počkal jsem, až si člobrdice dopovídá s místní člobrdicí a pokračoval jsem dál. Minul jsem křížek, pozdravil jsem se mladým člobrdou a než jsem se nadál, úzká ulička mne dovedla k místnímu kostelíku.

Stál jsem na konci uličky a valil jsem očadla. Merčil jsem nádherný kostelík, merčil jsem vysoké stromy stínící cestu ke kostelu. Vedle kostela zmerčil jsem pomník. Všude kam očadlo dohlédlo, obklopovaly kostel chaloupky starší než staré.

Stál jsem na návsi malé vísky Velenovy a valil jsem očadla. Takový klid, krásná stavení a kostel, to jsem dlouho nezažil. Jak dlouho jsem na místě stál, to vám neštěknu. Čas v tu chvíli neexistoval. Byl jsem jen já a člobrdice v srdci krásné vísky.

Tip na ubytování

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, podívejte se na web https://www.e-pobyty.cz/ a vyberte si ubytování dle vašich požadavků.