Vyhlídkové místo

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.5108297N, 13.6871450E

Vyhlídkové místo naleznete zde: https://mapy.cz/s/genurebeso

Dnes vás zavedu na místo, kde má jeden svět jako na tlapce. Zavedu vás na vyhlídkové místo v přírodním parku Pod Štědrým, o kterém nemají ani mapy ponětí a přesto je tam ták krásně, že se s vámi o místo musím podělit.

Byl krásný zimní den. Snížek se ze všech sil stále držel na zemi. Jemný větřík vanul snad jen proto, aby se neřeklo, že je bezvětří. Byl den jako stvořený k procházce nádhernou přírodou. Já jsem se nedal dvakrát pobízet a jen co se člobrdice nasnídala, už jsem po jejím boku a se ségruší v závěsu svištěl pohádkovou přírodou v přírodním parku Pod Štědrým.

Svištěl jsem po měkoučké lesní cestě napříč hlubokým lesem. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem pařezy a větve. Merčil jsem i spoustu pěšinek, které si tu vyšlapali mí lesní kámoši.

Nejednou jsem se vydal lední pěšinkou po stopě kámošky srnky do hloubi lesa. Nejednou jsem se vracel po jiné stopě zpátky k člobrdici. Nejednou jsem se vydal k houštině po stopách rodinky divočáků, kteří mají tolik divočátek, že bych je ani nespočítal. Svištěl jsem lesem, zkoumal jsem stopy mých lesních kámošů a než jsem se nadál, byl jsem na konci lesa a musel jsem se rozhodnout kudy kam.

Stál jsem na rozcestí a přemýšlel kudy dál. Mohl jsem tlapkat doprava, z mírného kopečka po měkoučké cestě a zanedlouho opět zatlapkat do hlubokého lesa. Mohl jsem se vydat doleva, do mírného kopečka s lesem po pravé tlapce a polem a loukou po tlapce levé.

Než jsem se stihl rozhodnout kudy kam, zmerčil jsem chvost ségruše, jak mi mává z kopečka na rozloučenou. To jsem nemohl nechat jen tak. Rozhodování bylo v mžiku ukončeno. Jen co jsem ségrušin chvost zmerčil, kopnul jsem do vrtule a vyrazil jsem kupředu s odhodláním v kožíšku a s člobrdicí za chvostem.

Svištěl jsem do kopečka rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí a od tlapek se mi sněžilo. Svištěl jsem kupředu a nic mne nemohlo zastavit.

Tlapka střídala tlapku a já se hnal za ségruší. Vysvištěl jsem kopeček ani nevím jak. Už mi stačilo udělat jen dlouhý skok a měl bych ségruši po boku. Jenže se stalo něco, co jsem nečekal.

Jen co jsem vysvištěl kopeček, jen co jsem zmerčil ségruši jen mrňousek před sebou, překvapením jsem si sednul. Jen co jsem si sednul na zasněženou zem, vyskočil jsem. Najednou jsem stál na všech čtyřech a nestačil jsem valit očadla. Po mé pravé tlapce jsem měl hluboký les. Po tlapce levé jsem měl svět jako na tlapce. Přes zasněženou louku a pole merčil jsem protilehlé kopce a kopečky. Merčil jsem louky a lesy, merčil jsem louku porostlou hnědou trávou.

Stál jsem na kopečku a valil jsem očadla. Svět mi ležel u tlapek. Jen místy mne a nádhernou přírodu dělila mlha. Stál jsem na místě, užíval jsem si chvíli tady a teď a kochal jsem se výhledem. Snad bych byl namístě ještě nyní, kdyby nebylo ségruše, která mne vytrhla z myšlenek. Nedala jinak, než že se pořádně prosvištíme po zasněžené louce. Jako by si Rampepurda rampepurďácká nevšimla, na jak krásném místě je.

Líbí se vám mé příběhy a rádi byste zažili můj výlet na vlastní kůži? Právě pro vás jsem připravil venkovní hru pro celou rodinu i partu přátel Tuláčkova stezka hlavolamů, kde vás čeká procházka nádhernou přírodou nebo městem a množství šifer a hlavolamů. Bližší informace o hře naleznete na webu https://stezkahlavolamu.cz/e-shop/c11

Tip na blízkou restauraci

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat místo kde se nabaštit, zastavte se v hospůdce Na Faře v blízké obci Vrčeň. V hospůdce nejen skvěle vaří, ale točí i osvěžující malinovku.