Zřícenina hradu Ballymotte

Kraj: Plzeňský

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.3409994N, 13.5567331E

Zříceninu hradu naleznete zde: https://mapy.cz/s/lozobalopo

Dnes vás zavedu na jedno z mých oblíbených míst, kam se musím jednou za rok vydat. Obvykle to bývá na podzim, když jsou stromy vybarveny všemi barvami. Letos jsem udělal výjimku a na své oblíbené místo jsem se vypravil v létě. A kam že mne to tlapky zanesly tentokrát? Na zříceninu hradu Ballymote, která se nachází v pohádkovém lese Prašivice.

Tlapkal jsem kamenitou cestou do mírného kopečka. Všude kam očadlo dohlédlo, rostly stromy. Stromy mladé i vysoké. Stromy doplňovaly keře a květiny. Byl jsem v místě, které bych jen stěží nazval lesem. Byl jsem v místě, kde rostly snad jen náletové stromy a rostliny. A za tímto místem plným života mne přivítala bučina. Bučina plná mladých majestátních buků.

Jen co jsem vtlapkal do bučiny, byl jsem k nezastavení. Dokud jsem tlapkal náletovým lesem, užíval jsem si přítomnosti kamarádů z hmyzí říše, ale v bučině, to byla jiná. Svištěl jsem kupředu do hloubi lesa a zase zpátky. Prozkoumával jsem pěšinku za pěšinkou. Četl jsem vzkazy od kámošů, kteří byli na místě přede mnou.

Než jsem se nadál, dosvištěl jsem na rozcestí. Mohl jsem tlapkat rovně, na místní vrcholek. Mohl jsem tlapkat doprava, do hloubi lesa. Mohl jsem také tlapkat doleva, do míst mne ták dobře známých.

To se ví, vydal jsem se doleva. Jen co jsem zmerčil mne ták dobře známou pěšinu, jen co jsem zmerčil kamennou zeď v dáli ne moc daleké, bylo rozhodnuto.

S natěšeností mne vlastní tlapkal jsem dobře známou pěšinou ve stínu majestátních buků. Z oblohy na mne doprovázel kamarád Puňťa, z korun stromů se ozýval zpěv mých kamarádů ptáčků, kteří si pro mne připravili množství dobrodružných skladeb.

Čím déle jsem tlapkal, tím větší byla kamenná zeď přede mnou. Netlapkal jsem dlouho, když jsem protlapkal bránou a ocitl jsem se mezi několika kamennými zdmi. Zdmi, které tvoří zříceninu hradu Ballymote. Zříceninu mne ták dobře známou.

Jak jsem protlapkal bránou, celé mé já radostně povyskočilo a najednou jsem byl všude. Zřícenina hradu mi byla malá. Svištěl jsem všude kde jen to šlo. Strkal jsem kebulínu do všech škvír. Celé mé já se před člobrdicí schovávalo v tajemných zákoutích. Nejednou jsem se schoval ve výklenku připínajícím hradní věž. Nejednou jsem se schoval v zákoutí, které připomínalo místnost. Nejednou jsem na člobrdici bafnul z mé tajné skrýše.

To vám štěknu, kamarádi, zřícenina hradu Ballymote, to je něco. Samé tajemné zákoutí. Samá zeď. Tady se najde tolik skrýší, že jeden neví kam se schovat dřív. Těch zákoutí, co tu jeden objeví a musí na vlastní kožich vyzkoušet, zda jsou opravdu ták tajemné, jak tajemnými se snaží být.

Tip na ubytování

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, podívejte se na web https://www.e-pobyty.cz/ a vyberte si ubytování dle vašich požadavků.